Jak si vedeme oproti Evropě?

Nezaměstnanost vzniká poklesem pracovních příležitostí, tzn., když nabídka pracovní síly převyšuje poptávku po ní. Ukazatelem je míra nezaměstnanosti vyjadřující se v procentech. Výsledné číslo se porovnává s minulými obdobími a výsledkem je buď růst, pokles nebo stagnace. Nejlépe by se měla pohybovat mezi 2 – 6 procenty.
porada kolegyň
Na konci června 2019 se nejnižší nezaměstnaností mohl pyšnit Pardubický kraj – 1,66 %. Následují kraje Jihočeský, Praha, Plzeňský a Královéhradecký. Tradičně nejvyšší podíl nezaměstnaných najdeme v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. S výjimkou Prahy a Zlínského kraje všude nezaměstnanost klesá. Okresům vévodí Praha-východ, Rychnovsko a Jindřichohradecko. V průměru ale Česká republika dosahuje 2,6 %. Nepracuje tedy zhruba 200 600 lidí, zatímco volných míst najdeme 346 552 a stále jich přibývá.
V rámci Evropské unie je nepracujících 6,7 %. Česká republika poměrně suverénně zaujímá první příčku. Druhé Německo se může pyšnit 3,3 %. Špatně si nevedou ani Nizozemsko (3,7 %), Malta (3,7 %), Maďarsko (3,7 %), Polsko (3,8 %), Velká Británie (4,0 %), Rumunsko (4,0 %), nebo Dánsko (4,8 %). Sousedé ze Slovenska patří se 6,6 % spíše do spodnější poloviny tabulky. Poslední příčka patří s velkým odstupem Řecku (18,9 %).

vějíř bankovek pod mincemiPředposlední Španělsko se s 14,8 % ale také rozhodně nemá čím chlubit. Ani další oblíbené destinace pro letní dovolenou si ale nevedou dobře – Chorvatsko (8,1 %), Kypr (8,5 %), Francie (8,9 %), Itálie (10,6 %).
Mezi ekonomické důsledky nezaměstnanosti patří vyšší výdaje státního rozpočtu z důvodu podpory v nezaměstnanosti a sociálních dávek. A naopak také nižší příjmy do státního rozpočtu (méně daně z příjmu).
Pro snížení počtu nezaměstnaných je dobré vytvářet nová pracovní místa, nebo podporovat migraci za prací, ať už jde o příspěvky na dopravu nebo o volný trh s byty.

Jak si vedeme oproti Evropě?
4.5 (90%)2