Už když jsem chodila do mateřské školy, maminka mě přihlásila do hodin baletu. Ze začátku mě to bavilo. Vždycky jsem totiž obdivovala baletky a to jak dokážou stát na špičkách a ladně se pohybovat. Po pár měsících jsem však zjistila, že balet není vůbec snadný a většinu času na trénincích jsme stály u tyče a zvedaly nožky do vzduchu. Přemluvila jsem tedy mamču, ať mě přihlásí na něco rychlejšího a živějšího.

Nastoupila jsem tedy do klubu, kde jsem začala tancovat discodance. To mě chytlo hned po několika hodinách. Našla jsem se v tom a dokázala jsem na trénincích vypotit duši. Po roce jsem přešla do soutěžní skupiny. A to teprve bylo něco. Atmosféra na soutěžích nejde vůbec slovy popsat. Ta nervozita a strach před každým nastoupením na parket byly obrovské, ale jakmile jsme naběhly a začala hrát hudba, já rozpohybovala tělo a dala do toho všechno. Však taky dlouhou dobu jsme se udržovaly na prvních místech. Po pěti letech discodance jsem se rozhodla pro změnu.
Přešla jsem na latinu. Bylo to zase něco úplně jiného. Ze začátku mi to moc nešlo, časem se zlepšilo. Nakonec jsem u toho vydržela pouze jeden necelý rok. Dalo mi to ale hodně. Naučila jsem se správně držet tělo, což pro mě jako pro ženu je velice důležité. A taky umím základy latinskoamerických tanců a dokážu podle prvních pár tónů hudby poznat, co by se na to dalo tančit. Rozhodla jsem se ale, že v budoucnu chci tančit latinu jen se svým partnerem. Držte mi palce, ať mi to vyjde.
Momentálně se věnuji street dance. Myslím, že tohle jsem já. Je to přirozené, je to hravé, jsem to já. Zamilovala jsem se a můžu s hrdostí říci, že to je má největší vášeň. Škoda jen, že na to nemám tolik času, kolik bych si přála. Netančím už závodně, i když mi atmosféra soutěží chybí.

Tančím, protože to miluju. Nejvíc se mi ze street dance stylů líbí dance hall, jenže jsem zjistila, že na ten jsem úplně levá. Věnuji se tedy převážně housedancu, který mi hodně připomíná discodance, a taky klasice hiphopu, který prostě milujete, anebo odsuzujete. Nic mezi tím není.
Přeju vám, abyste i vy v životě objevili něco, co bude vaší celoživotní vášní a bude vám to dobíjet baterky.

Už když jsem chodila do mateřské školy, maminka mě přihlásila do hodin baletu. Ze začátku mě to bavilo. Vždycky jsem totiž obdivovala baletky a to jak dokážou stát na špičkách a ladně se pohybovat. Po pár měsících jsem však zjistila, že balet není vůbec snadný a většinu času na trénincích jsme stály u tyče a zvedaly nožky do vzduchu. Přemluvila jsem tedy mamču, ať mě přihlásí na něco rychlejšího a živějšího.

Nastoupila jsem tedy do klubu, kde jsem začala tancovat discodance. To mě chytlo hned po několika hodinách. Našla jsem se v tom a dokázala jsem na trénincích vypotit duši. Po roce jsem přešla do soutěžní skupiny. A to teprve bylo něco. Atmosféra na soutěžích nejde vůbec slovy popsat. Ta nervozita a strach před každým nastoupením na parket byly obrovské, ale jakmile jsme naběhly a začala hrát hudba, já rozpohybovala tělo a dala do toho všechno. Však taky dlouhou dobu jsme se udržovaly na prvních místech. Po pěti letech discodance jsem se rozhodla pro změnu.
Přešla jsem na latinu. Bylo to zase něco úplně jiného. Ze začátku mi to moc nešlo, časem se zlepšilo. Nakonec jsem u toho vydržela pouze jeden necelý rok. Dalo mi to ale hodně. Naučila jsem se správně držet tělo, což pro mě jako pro ženu je velice důležité. A taky umím základy latinskoamerických tanců a dokážu podle prvních pár tónů hudby poznat, co by se na to dalo tančit. Rozhodla jsem se ale, že v budoucnu chci tančit latinu jen se svým partnerem. Držte mi palce, ať mi to vyjde.
Momentálně se věnuji street dance. Myslím, že tohle jsem já. Je to přirozené, je to hravé, jsem to já. Zamilovala jsem se a můžu s hrdostí říci, že to je má největší vášeň. Škoda jen, že na to nemám tolik času, kolik bych si přála. Netančím už závodně, i když mi atmosféra soutěží chybí.

Tančím, protože to miluju. Nejvíc se mi ze street dance stylů líbí dance hall, jenže jsem zjistila, že na ten jsem úplně levá. Věnuji se tedy převážně housedancu, který mi hodně připomíná discodance, a taky klasice hiphopu, který prostě milujete, anebo odsuzujete. Nic mezi tím není.
Přeju vám, abyste i vy v životě objevili něco, co bude vaší celoživotní vášní a bude vám to dobíjet baterky.

Už když jsem chodila do mateřské školy, maminka mě přihlásila do hodin baletu. Ze začátku mě to bavilo. Vždycky jsem totiž obdivovala baletky a to jak dokážou stát na špičkách a ladně se pohybovat. Po pár měsících jsem však zjistila, že balet není vůbec snadný a většinu času na trénincích jsme stály u tyče a zvedaly nožky do vzduchu. Přemluvila jsem tedy mamču, ať mě přihlásí na něco rychlejšího a živějšího.

Nastoupila jsem tedy do klubu, kde jsem začala tancovat discodance. To mě chytlo hned po několika hodinách. Našla jsem se v tom a dokázala jsem na trénincích vypotit duši. Po roce jsem přešla do soutěžní skupiny. A to teprve bylo něco. Atmosféra na soutěžích nejde vůbec slovy popsat. Ta nervozita a strach před každým nastoupením na parket byly obrovské, ale jakmile jsme naběhly a začala hrát hudba, já rozpohybovala tělo a dala do toho všechno. Však taky dlouhou dobu jsme se udržovaly na prvních místech. Po pěti letech discodance jsem se rozhodla pro změnu.
Přešla jsem na latinu. Bylo to zase něco úplně jiného. Ze začátku mi to moc nešlo, časem se zlepšilo. Nakonec jsem u toho vydržela pouze jeden necelý rok. Dalo mi to ale hodně. Naučila jsem se správně držet tělo, což pro mě jako pro ženu je velice důležité. A taky umím základy latinskoamerických tanců a dokážu podle prvních pár tónů hudby poznat, co by se na to dalo tančit. Rozhodla jsem se ale, že v budoucnu chci tančit latinu jen se svým partnerem. Držte mi palce, ať mi to vyjde.
Momentálně se věnuji street dance. Myslím, že tohle jsem já. Je to přirozené, je to hravé, jsem to já. Zamilovala jsem se a můžu s hrdostí říci, že to je má největší vášeň. Škoda jen, že na to nemám tolik času, kolik bych si přála. Netančím už závodně, i když mi atmosféra soutěží chybí.

Tančím, protože to miluju. Nejvíc se mi ze street dance stylů líbí dance hall, jenže jsem zjistila, že na ten jsem úplně levá. Věnuji se tedy převážně housedancu, který mi hodně připomíná discodance, a taky klasice hiphopu, který prostě milujete, anebo odsuzujete. Nic mezi tím není.
Přeju vám, abyste i vy v životě objevili něco, co bude vaší celoživotní vášní a bude vám to dobíjet baterky.

Už když jsem chodila do mateřské školy, maminka mě přihlásila do hodin baletu. Ze začátku mě to bavilo. Vždycky jsem totiž obdivovala baletky a to jak dokážou stát na špičkách a ladně se pohybovat. Po pár měsících jsem však zjistila, že balet není vůbec snadný a většinu času na trénincích jsme stály u tyče a zvedaly nožky do vzduchu. Přemluvila jsem tedy mamču, ať mě přihlásí na něco rychlejšího a živějšího.

Nastoupila jsem tedy do klubu, kde jsem začala tancovat discodance. To mě chytlo hned po několika hodinách. Našla jsem se v tom a dokázala jsem na trénincích vypotit duši. Po roce jsem přešla do soutěžní skupiny. A to teprve bylo něco. Atmosféra na soutěžích nejde vůbec slovy popsat. Ta nervozita a strach před každým nastoupením na parket byly obrovské, ale jakmile jsme naběhly a začala hrát hudba, já rozpohybovala tělo a dala do toho všechno. Však taky dlouhou dobu jsme se udržovaly na prvních místech. Po pěti letech discodance jsem se rozhodla pro změnu.
Přešla jsem na latinu. Bylo to zase něco úplně jiného. Ze začátku mi to moc nešlo, časem se zlepšilo. Nakonec jsem u toho vydržela pouze jeden necelý rok. Dalo mi to ale hodně. Naučila jsem se správně držet tělo, což pro mě jako pro ženu je velice důležité. A taky umím základy latinskoamerických tanců a dokážu podle prvních pár tónů hudby poznat, co by se na to dalo tančit. Rozhodla jsem se ale, že v budoucnu chci tančit latinu jen se svým partnerem. Držte mi palce, ať mi to vyjde.
Momentálně se věnuji street dance. Myslím, že tohle jsem já. Je to přirozené, je to hravé, jsem to já. Zamilovala jsem se a můžu s hrdostí říci, že to je má největší vášeň. Škoda jen, že na to nemám tolik času, kolik bych si přála. Netančím už závodně, i když mi atmosféra soutěží chybí.

Tančím, protože to miluju. Nejvíc se mi ze street dance stylů líbí dance hall, jenže jsem zjistila, že na ten jsem úplně levá. Věnuji se tedy převážně housedancu, který mi hodně připomíná discodance, a taky klasice hiphopu, který prostě milujete, anebo odsuzujete. Nic mezi tím není.
Přeju vám, abyste i vy v životě objevili něco, co bude vaší celoživotní vášní a bude vám to dobíjet baterky.

Ako ale zistiť, či to tvoj vysnívaný myslí s tebou vážne? Ide mu o sex, alebo chce vzťah? Muži v svojom živote majú 3 obdobia. Tak ako aj my ženy sa vyvíjame a postupne chceme viac, tak aj oni si chcú v živote skúsiť všetko.
Muži nie sú až tak veľmi zložití ako my ženy, no aj tak máme problém sa v nich vyznať. Kedy im ide teda len o sex? V tomto prípade balia baby na diskotékach, v kluboch. Títo muži sú na prvý pohľad veľmi šarmantní, milí a hlavne neskutočne sexy. Pozvú ťa na drink debata sa začne a vedie to rovno do postele. Nie je to zlý typ ak si chceš aj ty užiť. Treba si však určiť pravidlá, aby ste obaja vedeli o čo vám ide a kam až budú vaše stretnutia siahať. Ak však začneš mať pocit, že jeden z vás začína cítiť niečo k tomu druhému, treba to hneď skončiť a vyhnúť sa tak zlomenému srdcu.

„Láska nie je vzťah.“
Zamysli sa nad týmto výrokom. Veľa som z neho pochopila. Aj keď sa doba vyvíja neustále vpred pojem láska je stále tajomný ako v minulosti. Nedá sa vysvetliť čo to je. No keď nájdeš lásku zistíš. Hneď ti to bude jasné a pochopíš aj ty, čo znamená milovať. Človek dospieva v okamihu, keď začne lásku dávať, namiesto toho, aby ju vyžadoval. Veríš na lásku? Alebo už aj ty patríš medzi ľudí, ktorý na ňu neveria, len preto, že ju ešte nenašli? Láska musí byť vášeň, posadnutosť, niečo bez čoho sa nedá žiť. Stratiť hlavu, zamilovať sa do niekoho, zošalieť a to isté spraviť jemu.  A ako ju nájsť? Len poslúchni svoje srdce.

Nemá zmysel žiť a toto omamujúce kúzlo nespoznať. Bez lásky sme prázdny. Bez lásky si nikto. Bez lásky nie je život životom. Prvá je láska alebo vzťah? Je to naozaj na zamyslenie tak ako to teda je? Niekoho stretneš začneš s ním chodíš, zamiluješ sa a postupom času ho miluješ? Nájdeš veci, pre ktoré ho ľúbiš a bum. Si zamilovaná. Alebo sa to deje opačne? Niekoho stretneš zaľúbiš sa, začnete sa viac a viac, a viac stretávať časom si zamilovaná až po uši a v momente keď si uvedomíte obaja, že sa ľúbite je to vzťah. Obidva prípady sú úplne bežné. Každý sme iný a každý milujeme inak. Jedno čo máme všetci spoločné je to, že naozaj dokážeme milovať len srdcom a tak poslúchni svoje srdce, keď ti bude našepkávať, že je to ten pravý.

Nie každý z nás sa môže pochváliť tým, že mu do bytu alebo domu svieti celý deň slnko. Občas sa do toho ľudia ani nevyznajú a až po čase zistia, že ich domov je počas celého dňa jedno tmavé miesto, v ktorom nie je ani kúsok svetla, ktoré by doň občas nakuklo. Lenže každý človek to svetlo potrebuje. Dobíja nás energiou a zároveň aj pozitívnou náladou. Svetlo je jednoducho zdravé a každý z nás ho musí mať čo najviac.

Ak chcete mať doma kvalitné osvetlenie, musíte porozmýšľať aj nad tým, čo vlastne chcete a potrebujete.

Kde konkrétne potrebujete dobré svetlo? V spálni? V obývačke? Alebo v kuchyni, či v kúpeľni? Je vaša odpoveď, že potrebujete svetlo úplne všade? V tom prípade sa vám oplatí investovať do niečoho, čo má dlhú výdrž. Potrebujete osvetlenie, ktoré časté zapínanie a vypínanie len tak nerozhádže, no zároveň aj niečo moderné, čo vášmu domovu dodá ten správny šmrnc.

Nemôžete sa uspokojiť len tak s niečím. Musíte kupovať niečo, čo sa aj oplatí kúpiť. O čom viete, že sa na to môžete spoľahnúť a že to po týždni neprestane fungovať bez toho, aby ste vedeli, čo sa vlastne stalo.

Ak túžite po niečom, čo naozaj vydrží, ale čo zároveň aj šetrí životné prostredie led žiarovky e27 je presne to, čo vaša domácnosť potrebuje a ocení. Nielen svojou životnosťou a úspornosťou, ale aj možnosťami, ktorých máte naozaj neúrekom. Máte možnosť vybrať si z rôznych farieb, podľa nálady alebo podľa toho, čo sa do ktorej miestnosti hodí. No zároveň sa môžete rozhodnúť aj v tom, akú chcete svietivosť. Sú predsa miestnosti, v ktorých nepotrebujete takú silu osvetlenia ako v iných, no nie?

Výber je len na vás, no určite predtým porozmýšľajte, aby ste potom nemuseli niečo meniť. Dajte si pozor hlavne na spomínanú svietivosť. Všetko však záleží len od vášho vkusu a vášho štýlu. Garantujeme vám však, že budete spokojný. Okrem toho sa vám poďakujú aj vaše oči.